Proč v posledních letech častěji dochází k případům napadení člověka psem tzv. bojového plemene? „Jsou v módě, a tak si je pořizuje řada lidí, jež mnohdy netuší, do čeho vůbec jdou,“ tvrdí psí trenér Aleš Jarotek, který se na tato plemena specializuje.
Liondog bull. Mladé plemeno, které vzniklo křížením plemen American bull a amerického stafordšírského pitbullteriéra. Je to krásný majestátní pes, který by měl mít nekonfliktní vyrovnanou povahu. Musí se ovšem dostat do těch správných rukou. Podle Jarotky je rozdíl, když si pořídíte psa z osvědčené chovatelské stanice, kde je kladen důraz na vyrovnanost povahy, zdravotní stránku i exteriér. Všechno si pak kupujete s jistou zárukou. „Pokud si takového psa pořídíte někde jinde přes inzerci, tak je to takový nevyzpytatelný krok do neznáma. Může ten pes být v pohodě, můžete s ním prožít celý život, ale může mít také hodně zdravotních problémů. A peníze, které ušetříte za pořízení psa, tak vlastně postupně vracíte do veteriny či do výcviku. Protože takový pes může mít nevyrovnanou povahu.“ Pak může nastat situace, kdy se i zvíře oblíbeného, obvykle bezproblémového plemene, či jeho kříženec, může člověku vymknout z rukou. Obzvlášť začátečníkovi bez zkušeností.
Výcvik nesmí být agresivní Co se výcviku tzv. bojových psů týká, veřejnost může mít pocit, že musí být jiný než u klasických psů, přesto psí trenér Aleš Jarotek říká, že nikoliv. Jde o stejné výukové principy jako u standardních plemen.
Koupím psa. Zn.: Musí být modrý!
Přibývá majitelů, kteří si pořizují psa jako doplněk. „Slyšel jsem názor, že na tyto typy psů musí být tvrdá ruka, ale není to vůbec pravda. Naopak tito psi nesnáší výcvik cestou donucení a drilu, to jim absolutně nesedí. Ono to nesedí většině psů. Ale je zde důležitá důslednost. Není to jenom o poslušnosti. Psa opravdu musíte umět zklidnit a on musí umět reagovat a navázat se na vás v těžkých situacích. Musí umět pracovat ve stresu a musíte umět pracovat s tou jeho energií,“ vysvětluje zkušený trenér psů typu bull.
„Samozřejmě jsou tam i povely, které by měl ovládat, jeden, dva, které psa dokážou zastavit v nějaké činnosti, když je někam rozběhnutý, protože musíte mít stále na paměti, že to je zvíře a ne robot,“ dodává.
Kousnutí od psa, který spadá mezi tzv. bojová plemena rozhodně není jako kousnutí od jezevčíka. „Tito psi jsou zarputilejší, kousnou a nepustí, chytnou a drží. Nezaútočí sami od sebe, potřebují vždy nějaký podnět,“ říká Jarotek a doporučuje: „Pokud se schyluje k nějakému konfliktu a my máme u sebe malé dítě, pak je dobré vstoupit psovi do cesty a ochránit tak potomka vlastním tělem. Nejlépe udělat ze sebe bariéru oproti psovi, vzít dítě do náruče a otočit se k psovi zády.“
„Bohužel nikdo přesně netušíme, co se dělo na Petříně, ale já žil v Praze sice jen dva roky, ale denně jsem se potkával na procházce s tím, že lidé, majitelé psů jsou mnohdy nezodpovědní, nerespektují vůbec ostatní, nedokážou domyslet nebo si představit, co se opravdu může stát. Toto je velký vykřičník pro všechny, ale co já ve většině případů znám majitele těchto plemen, tak jsou velice zodpovědní a snaží se těmto situacím předcházet, nepouští své psy jen tak. S tímto psem nemůžete jít jen tak do parku a počítat s tím, že si tam bude hrát v klidu s ostatníma, očuchávat se a honit se. Toto nejsou psi do takové společnosti. Na volno ho můžete pustit jen v případě, když víte jistě, že ho dokážete zvládnout.“
Zdroj:
Comentários