Tato pro mnoho lidí stále neznámá zkratka má celkem jednoduchý základ. Jedná se o zkratku z angličtiny, nyní nejčastěji překládanou jako "Bones and Raw Food", tedy kosti a syrová potrava (syrové maso, zelenina, ovoce a byliny).
Nicméně pojem "BARF" se nejdříve vztahoval jak k majitelům zvířat, kteří podle této metody krmili, tak i na krmení samotné. Na začátku znamenal tento pojem “Born-again-rawfeeders” (znovuzrození krmičů syrovým). Mezitím ještě vzniklo několik interpretací tohoto konceptu. Běžná byla námi uváděná formulace “Bones And Raw Food” (kosti a syrová strava) a mimo jiné i “Biologicaly Appropriate Raw Food”.
Australan Ian Billinghurst, který je považován za tvůrce této metody, používá název “biologicky a druhově příslušná syrová strava” a mírně pozměněnou verzi “biologicky a druhově příslušné syrové krmení”.
Stále více majitelů psů hledá pro svoje domácí mazlíčky alternativu ke komerčním krmivům. Trendem posledních let je tedy individuální příprava krmné dávky. Barfování hraje v tomto směru velkou roli.
I. Billinghurst vyvinul tento koncept stravování již na počátku 90. let. V roce 1993 napsal knihu “Give your dog a bone” (Dejte svému psovi kost). V této knize zastává stanovisko, že psi se odjakživa stravovali syrovým masem a kostmi nebo dostávali velmi kvalitní zbytky od stolu a byli přitom velmi zdraví.
Různá onemocnění se podle něj začala objevovat až od zavedení komerčních krmiv.
Od doby, kdy Billinghurst vyvinul koncept barfování, u nás tato varianta krmení získává stále více na významu. Zatímco dříve bylo barfování díky individuální přípravě časově velmi náročné, dnes máme k dispozici veliké množství hotových masových směsí a hotových barfových menu.
BARF je tedy metoda výživy domácích masožravých zvířat přirozeným způsobem. Podle nás se jedná o nejpřirozenější a nejlepší způsob výživy masožravých domácích zvířat, avšak za podmínky, že dodržíme pár základních zásad o vyváženosti stravy a hygienu.
Vycházíme z toho, že psi se vyvinuli z vlků, mají stále podobné trávení a i jejich zažívací soustavy jsou podobné. Pes má stále zuby uzpůsobené pro ulovení a sežrání kořisti. Pomocí špičáků je schopen kořist zabít, stoličkami pak drtí maso i kosti. Vlk svůj jídelníček jistě obohatil i ovocem, trávou, bylinami a kořínky stejně tak, jako my nyní přidáváme pejskům k masu a kostem ovoce, zeleninu a bylinky. V různých případech jsou zkrmovány i uhlohydráty, většinou vařené brambory, rýže nebo těstoviny. Příležitostně jsou podávána vajíčka, ryby a mléčné výrobky.
Touto skladbou stravy dostává pes vše co potřebuje - tuky, bílkoviny, sacharidy, vitamíny, minerální látky a vlákninu.
Naopak granule jsou uměle vyrobené a příroda nevytvořila psům zažívací soustavu pro ně uzpůsobenou. Pes totiž nemá ve slinách žádné trávicí enzymy. Sliny psa slouží pouze k obalení potravy, aby se lépe dostala do zažívacího traktu a žaludku, který je dostatečně velký na to, aby pojmul i větší množství stravy a tu pak pomalu trávil. Jelikož pH v žaludku psa má hodnotu 0,5 - 1, tak spolehlivě zajistí strávení i větších kusů masa, kostí a i případnou likvidaci zárodků parazitů a bakterií. Avšak produkce trávicích enzymů je u psa aktivována přísunem právě čerstvé potravy - masa. Pokud tento podnět chybí, tedy strava obsahuje velké množství rostlinných složek, nevytváří se pak dostatečné množství žaludečních šťáv a nedochází k dokonalému strávení potravy. To vede následně k tomu, že potrava není dokonale využita, vzniká velký odpad a jelikož potrava zůstává v zažívacím traktu déle, může nastat množení bakterií a parazitů a tím související plynatost, nadýmání a další zažívací problémy.
Tedy granule, tvářící se marketingově jako strava obsahující velké množství zeleniny a případně obilovin, což by člověku mohlo připadat (a pro něj i bylo) velmi zdraví prospěšné, je vlastě pro pejska naopak nestravitelná potrava.
Dle moderních výzkumů a statistik narůstá s průmyslově vyráběnou granulovanou výživou počet zdravotních potíží u psů (mezi nejčastější patří kožní potíže, alergie, nemoc slinivky a jater nebo také rakovina). Metodu krmení BARFem bohužel ale stále často nedoporučují někteří veterinární lékaři.
Dokud i nadále budou tito "lékaři" placenými distributory různých komerčních značek granulí, tak tomu asi ani jinak nebude.
Motivací pro přechod na BARFování je ponejcvíce přání mnoha majitelů zvířat krmit svého mazlíčka přirozeně, zdravě, vyhnout se zdravotním problémům zvířete, potravinové nesnášenlivosti, zajistit kontrolu hmotnosti, a také jejich nedůvěra vůči krmivovému průmyslu (Brown 2009, Michel 2006).
Jako hlavní výhody krmení čerstvou stravou můžeme uvést:
Vždy víme, co do misky psa dáváme
Lépe fungující zažívání, kdy psí zažívání leccos nerozhodí
Omezená tvorba zubního kamene díky okusování kostí a žvýkání velkých kusů masa
Čerstvost stravy
Nižší riziko nákazy parazity
Možnost okamžité změny krmné dávky, při jakékoliv změně potřeb psa
Konec nechutenství
Díky krmení čerstvou stravou můžeme pozorovat následující zlepšení:
Menší riziko torze žaludku
Menší objem exkrementů
Silný imunitní systém
Pevné svaly, šlachy, vazy
Omezení tvorby zubního kamene
Zdravější a lesklá srst
Méně růstových problémů
Mezi hlavní nevýhody, které bývají uváděny v souvislosti s BARFem, patří otázka, kde shánět maso, kde ho skladovat, a větší časová náročnost přípravy stravy. Avšak s porovnáním výhod, které BARF přináší, se dle nás jedná jen o drobnou komplikaci, kdy lze jistě nalézt řešení.
Již na začátku jsme mluvili o důležitosti vyvážené stravy. To je heslo velmi využívané zastánci granulí a odpůrci BARFu. Důležité je si však uvědomit, že krmení má být vyvážené v řádu týdnů či měsíců, ne bezpodmínečně každého dne! Pokud budeme střídat pár druhů masa, přidávat kosti, sem tam vnitřnosti, ovoce či zeleninu a nějaký ten přírodní doplněk, není se čeho obávat.
Přesto zdrojem potíží při BARFování mohou být různé chyby při sestavování krmné dávky. Pomocí BARFování má být pes stravován pestrou, adekvátně vyváženou stravou.
Vyvážené stravování znamená, že všechny živiny budou ve stravě obsaženy v potřebném množství s ohledem ke stavu psa, jeho věku a dalším potřebám.
Existuje několik výzkumů, které se zabývají chybami v sestavování krmné dávky. U psů krmených metodou BARF je nedostatečné zásobení bílkovinou, fosforem, hořčíkem, sodíkem a draslíkem problémem jen výjimečně. Ve většině krmných dávek však chybí vápník, mangan, jód, vitamin A a D. Stopové prvky, měď a zinek, jsou v našich potravinách obsaženy pouze v malém množství a jsou proto častým problémem v BARFových krmných dávkách. Poměr vápník:fosfor často není skutečně vyvážený a představuje nebezpečí především u štěňat, kterým se teprve vyvíjí kostra.
Se sestavením krmné dávky Vám pomůže například web Barfclubu. Jídelníček Vám může sestavit také přímo veterinář, který se touto formou výživy zabývá. Nebo se obraťte na nás.
Jelikož pes čerstvou potravu velmi rychle tráví, je třeba dospělého psa krmit alespoň 2x denně. Štěňata v závislosti na věku 3 - 5x denně, mladé psy 3x denně. Neměli bychom také dávat potravu zcela studenou nebo dokonce zmrzlou. Lehko bychom pak psovi přivodili zažívací potíže. I přes velmi odolný psí žaludek bychom měli všechno maso i kosti alespoň po dobu 48 hodin přemrazit, aby došlo k zničení případných parazitů. Avšak maso od velkovýrobců je zamraženo jistě daleko déle, a tak se není čeho bát.
Pejskovi podávíme hotové jídlo ideálně "odpočinuté" při pokojové teplotě.
Do jídelníčku psa zařazujeme:
Maso a vnitřnosti. V objemu dávky by měly tvořit 50 - 60%. Maso (především svalovina a vnitřnosti) tvoří hlavní podíl krmné dávky, je hlavním zdrojem živin a bílkovin.
Zkrmovat můžeme jakékoliv druhy masa, nejčastěji kuřecí, krůtí, hovězí, vepřové, ryby, zvěřinu, telecí, jehněčí a králičí. Poměr svaloviny a vnitřností by měl být přibližně 70:30, více podávaných vnitřností může působit projímavě.
Kosterní svalovina je zdrojem bílkovin, obsahuje nepatrné množství minerálních a stopových prvků. Čistá svalovina je vysoce stravitelná. Naproti tomu vnitřnosti mají vysoký podíl pojivové tkáně a stopové prvky a vitamíny obsahují v omezeném množství. Příliš vysoký podíl těžce stravitelné pojivové tkáně způsobí přesun nestrávené bílkoviny do tlustého střeva a může vést k přerůstání fyziologické flóry a klostrídií. To může mít za následek plynatost a průjem. Svalovina jícnu by neměla být krmena pravidelně a ve velkém množství, protože může obsahovat zbytky štítné žlázy. To může vést k příznakům hypotyreóz.
Kosti. V objemu dávky by měly tvořit 20 - 30%. Kosti stejně jako maso jsou nenahraditelnou složkou potravy, důležité hlavně v této formě dobře vstřebatelným vápníkem a dalšími minerálními látkami. Kosti nikdy nedáváme vařené nebo dokonce pečené! Tepelnou úpravou se mění struktura kosti, a může se tak lámat na velmi ostré kousky, které mohou psovi velmi ublížit. Kosti tedy vždy zkrmujeme syrové a masité, kvůli již výše zmíněné aktivaci žaludečních šťáv. Nejběžněji podávané jsou kosti drůbeží - křídla, stehna, skelety, krky, můžeme podávat i hovězí nebo vepřové – masem obalená žebra apod. Pro zabavení můžeme podávat velké kosti, krásně pak očistí zuby. Pozor bychom si měli dávat na množství podávaných kostí. Velkým množstvím můžeme psům způsobit zácpu.
Kosti obsahují nejen vápník, ale i fosfor, hořčík a také měď a zinek. Při zkrmování kostí riskujeme poranění a “kostěnou stolici” s následnou zácpou. Znovu podotýkáme, že abychom předešli lámavosti a případným obtížím, je nutné zkrmovat pouze syrové kosti. Pokud mají kosti sloužit jako zdroj vápníku, doporučujeme je zkrmovat minimálně každé dva dny, jelikož organismus psa reaguje citlivě na změny v přísunu vápníku.
Přílohy (ovoce, zelenina, byliny, případně obilné přílohy). V objemu dávky by měly tvořit 20 - 3O%. V krmné dávce přidáváme přílohy jako důležitou vlákninu. Syrová zelenina je pro psy těžce stravitelná, proto nejlepším způsobem, jak jí krmit, je připravit ji jako strouhanou a lehce spařenou či přemraženou. Tak se začne podobat zelenině natrávené, která je velmi dobře stravitelná. Někteří psi zelenině příliš neholdují, pak skvělou náhražkou jsou zelené neprané dršťky či drůbeží žaludky s natrávenými zbytky nebo spařené ovesné vločky.
Zelenina a ovoce dodávají krmné dávce balastní látky a mohou tak podpořit růst žádoucích bakterií ve střevě. Navíc obsahují vitamíny rozpustné ve vodě.
Mléčné výrobky. Jsou vhodným doplněním jídelníčku díky velkému obsahu dobře využitelného vápníku a fosforu. V krmné dávce se počítají jako maso, nikoliv kosti. Z mléčných výrobků můžeme asi 2x týdně přidávat čerstvé neupravené kravské, kozí nebo ovčí mléko, acidofilní a kefírové mléko, tvaroh, bílý jogurt nejlépe s živou kulturou a zakysanou smetanu. Nízkotučné produkty pes nijak nevyužije, proto podáváme tučné nebo alespoň polotučné výrobky.
Vejce. Syrový žloutek, který je výborný na srst, vařený bílek a skořápku rozemletou a zakápnutou šťávou z citronu, čímž se uvolní vápník, rozemleté oříšky a semínka (lněná, sezamová, dýňová semínka a lískové, vlašské nebo para ořechy či mandle).
Oleje a minerální doplňky. Oleje přidáváme pro obsah esenciálních mastných kyselin, které si organismus neumí sám vyrobit. Můžeme přidávat lososový, olivový, slunečnicový, dýňový nebo lněný olej. Pro psa zdravého, bez jakýchkoliv komplikací, doporučujeme přidávat minerální doplňky jen z přírodních prostředků. Jedná se o mořské řasy, které vynikají velkým množstvím minerálů, vitamínů B a C a esenciálních aminokyselin, podporující i imunitní systém (např. mořské řasy kelpa, chlorella a spirulina). Dále pak pivovarské kvasnice - Pangamin, pro velký obsah vit. B, který má výborný vliv na kvalitu srsti a podporuje chuť k jídlu. Jako kloubní výživu doporučujeme hydrolyzovaný kolagen ve formě prášku, kde je využitelnost kolagenu až 40 %. Můžeme jednou za čas doplnit sulcem z vepřových nožiček a kůží.
Vzhledem k rozdílnému zastoupení různých mastných kyselin v olejích, doporučujeme střídat živočišné a rostlinné tuky. Většinou je dodatečné podání minerálního krmiva s přídavkem vitamínů nejjistější variantou k dosažení vyvážené dávky. U minerálního krmiva s přídavkem vitamínů by měl být deklarován jeho obsah. V zásadě slouží k suplementaci:
vápníku (pokud nejsou zkrmovány žádné kosti)
fosforu
sodíku
draslíku
hořčíku
železa
mědi
zinku
manganu
jódu (může být nahrazen i mořskými řasami)
vitamínů A a D (mohou být nahrazeny take rybím tukem)
vitamínu E
ve vodě rozpustných vitamínů
vitamínů skupiny B (mohou být nahrazeny take pivovarskými kvasnicemi)
Komerčně dostupná minerální krmiva mají různá složení a je potřeba dávat při jejich výběru pozor, aby bylo zvoleno odpovídající krmivo pro optimální doplnění individuální krmné dávky. V ideálním případě se tak děje během sestavování krmné dávky. Směsi bylin, obzvláště v často používaných dávkách, nezaručí vyvážené doplnění minerálních látek a vitamínů.
Jako komplexnější minerální prostředek doporučujeme výrobek MicroMineral či Roboran.
Krmná dávka
U dospělého jedince činí zhruba 2 - 3% jeho ideální hmotnosti, tedy hmotnosti, kterou chceme, aby pes měl. Ne vždy se daný jedinec do tohoto rozmezí vejde. Je důležité sledovat psa, jak se vyvíjí a podle toho krmnou dávku upravit dle jeho potřeb. Psům, kteří přibírají “jen ze vzduchu“ někdy stačí jen 1,5 %, naopak jedinci s rychlým metabolismem potřebují i 6%. Tato krmná dávka jak jsme již řekli, se skládá z 50 - 60% masa + 20 - 30% kostí + 20 - 30% příloh. V odborné literatuře existují i tabulky pro výpočet krmných dávek, jak pro dospělé psy, tak pro štěňata.
Jak nejlépe přejít z granulí na syrovou stravu
Některý pes přechod zvládne ze dne na den, jiný pes s citlivějším zažíváním zase potřebuje pár týdnů, než si zvykne. Ze začátku se doporučuje krmit jen libovou svalovinou nakrájenou na malé kousky, aby si pes navykl maso trávit a předešlo se průjmu. Vnitřnosti a kosti přidávat nejdříve od třetího týdne. Kosti dáváme nejprve měkké (kuřecí skelety či křídla), nejlépe nasekané na malé kousky. Nedoporučujeme přidávat maso do granulí, maso pes tráví do 24 hodin, zatímco granule tráví až 3 dny. Tyto rozdíly v trávení mohou u některých citlivějších psů způsobit zažívací problémy a prodloužit tak bezproblémový přechod na čerstvou stravu. I při dodržování těchto základních zásad mohou nastat různé problémy:
Pes syrové maso odmítá: Nejlepší je zkusit maso krátce povařit. Postupně vaříme méně a méně až dojdeme k úplně syrovému masu.
Pes má po mase průjem: Nasadíme psovi na jeden den hladovku, další den zkusíme drůbeží libové povařené maso s rozvařenou rýží a mrkví. Pokud je stav psa v pořádku, nasadíme opět syrovou svalovinu a nové druhy masa přidáváme po malých kouskách k masu, které problémy nevyvolává.
Pes ihned po jídle zvrací: Tento problém nastává u příliš hltavých psů. Pokud chce pozřít potravu znovu, nevadí, je to zcela normální jev, přetrvávající z minulosti. Příště zkusíme maso nakrájet na menší kousky a učíme psa potravu kousat, aby nehltal.
Pes si neumí poradit s velkým kusem masa: Maso nakrájíme na menší kousky, které postupem času zvětšujete. Pro dospělé psy je vhodné podávat co největší kusy masa, nutí je to používat žvýkací svaly a stoličky na kousání.
Pokud na to chceme jít více vědecky, třeba abychom se vyvarovali chyb při sestavování krmné dávky, je možné provést před zavedením BARF krmení některá vyšetření. Přehled o zdravotním stavu psa nám zpočátku může zprostředkovat krevní profil BARF (ALT, kreatinin, CB, albumin, vápník, fostát, měď, zinek, jod, vitamin A,D,E, T4, malý krevní obraz). Zjištění zdravotních komplikací u jednotlivých pacientů má velký význam pro vytvoření krmné dávky s přihlédnutím k individuálním potřebám pacienta.
U klinicky zdravých psů nám mohou hodnoty v séru mimo fyziologické hranice poskytnout informace o eventuální nerovnováze a mohou sloužit jako podnět pro kontrolu krmné dávky a její úpravu. Čas od času se doporučuje kontrola laboratorních parametrů. Nedostatky vyplývající ze špatné krmné dávky však mohou být jednoznačně a definitivně odhaleny pouze pomocí přesné analýzy krmné dávky. Důležitým poznatkem je proto fakt, že ani normální hodnoty v séru neznamenají vždy vyváženou krmnou dávku. Některé hodnoty se v krvi mění až při těžkých nebo dlouhodobých nedostatcích, jelikož do té doby byly udržovány v normě díky homeostáze vlastního těla. Proto je posouzení vyvážené krmné dávky v případě fyziologických hodnot v séru možné pouze pomocí analýzy krmné dávky.
Jak nejlépe krmit psa na cestách
Samozřejmě nejlepším způsobem je pokračovat v BARFování, aby pes nebyl zatížen v novém prostředí i jinou stravou. Pokud ale víme, že nebudeme moci uchovávat maso mražené, nebo že nebude možnost kupovat maso klidně i v lidské kvalitě, doporučujeme níže uvedené možnosti:
Sušené maso. Sušené maso si můžete koupit nebo nasušit doma. Považujeme to za nejideálnější možnost. Maso si tak zanechává i po usušení skvělé vlastnosti. Lze ho podávat v suchém stavu nebo také nechat rozmočit ve vlažné vodě. V sušené podobě podáváme jen 30% obvyklé denní dávky.
Konzervy. Doporučujeme však se 100% podílem masa, případně konzervy s přílohou, kde maso tvoří 70 - 80%, zbytek je rýže a zelenina. Pozorně čtěte složení konzerv! Nekvalitní konzervy můžou způsobit zažívací problémy.
Za studena lisované granule. Jedná se o granule, ve kterých jsou za studena slisované tyto suroviny: maso, zelenina, bylinky, kvasnice a ovoce a neobsahují žádnou chemii.
Granule. Pokud je pes žere, je to no dočasnou dobu také jedna z možností. Nesmíme však zapomenout na přísun čerstvé vody, pes krmený granulemi bude potřebovat velké množství tekutin.
Pro začátek se může zdát toto všechno velmi složité, ale věřte, že se jedná o první měsíc, než všechny informace vstřebáte a naučíte se, co a jak. Pak už jen myslíme na to, abychom vyndali maso, případně zeleninu z mrazáku, šup do misky, posypat nějakými přirodními doplňky a můžeme podávat. Věřte, že Váš pes Vám bude rád asistovat a těšit se na každé krmení.
Pro úplnost a vyváženost je vhodné uvést i možná konkrétní rizika krmení BARFem, která jsou však vzácná a pramení spíše z ignorace základních postupů a nedodržení hygieny.
Uvědomme si totiž, co všechno pes sežere, aniž o tom víme. Námi připravená BARF strava, za dodržení základních podmínek, bude tak jistě pro psa velmi přínosnou pozitivní změnou.
Viry a bakterie
Při zacházení se syrovým masem je důležité dodržovat základní hygienu, abychom minimalizovali riziko infekce pro psa i pro majitele. Především v domácnostech s ohroženými osobami, jako jsou těhotné ženy, děti, staří nebo imunosuprimovaní lidé, je zapotřebí věnovat zvláštní pozornost manipulaci se syrovým masem. Zdrojem infekce mohou být bakterie, parazité i viry. Syrové maso může být zdrojem infekce enteropatogenními bakteriemi jako jsou salmonely, kampylobakterie, yersínie a listerie. V syrovém mase mohou být obsaženy také další bakterie jako E. coli nebo bakterie produkující toxiny jako např. Clostridium botulinum, Bacillus cereus nebo Staphylococcus aureus. Psi nemusí nutně onemocnět, nýbrž mohou být latentně infikováni a tyto patogeny pak mohou vylučovat stolicí. Stávají se tak zdrojem infekce pro další zvířata a pro člověka.
Paraziti
Stejně tak může dojít při zkrmování syrového masa k přenosu parazitů, kteří mohou být infekční i pro člověka: na jednu stranu protozoa jako Toxoplasma gondii, Neospora caninum, sarkosporidie a na druhou stranu červi jako Toxacara canis a Echinococcus granulosus. ESCCAP (European Scientific Counsel Companion Animal Parasites) také radí maso před krmením hluboce zamrazit (min. 1 týden při – 17°C až –20°C), aby došlo k úmrtí ev. parazitárních stádií. Pokud to není možné, doporučuje se provádět každých 6 týdnů parazitologické vyšetření stolice nebo odčervení.
Syrové vepřové maso
Ze zásady by nemělo docházet ke zkrmování neznámého syrového vepřového masa psům, aby se zabránilo přenosu prasečího herpesviru (SHV-1), původci Aujezskyho choroby označované také jako pseudovzteklina. Toto onemocnění končí u psa během 1 - 3 dnů smrtí. Teprve v prosinci roku 2017 byly v Německu zaznamenány 2 případy Aujezskyho choroby u psa, tento rok zatím onemocnělo pouze jedno divoké prase. Právě z důvodu širokého rozšíření Aujezskyho choroby ve východní Evropě je potřeba si dát pozor na importované maso neznámého původu z těchto končin.
Vyšetření trusu na infekční původce
Bohužel, ani při striktním dodržení hygienických zásad není vždy možná naprostá eliminace původců chorob. Např. salmonely byly prokázány v misce na žrádlo i po omytí v myčce při teplotě 85°C nebo omytí horkou vodou a jarem a následujícím ponoření do 10% chlorového bělidla (Weese a Rousseau 2006). Z tohoto důvodu nabízí např. LABOKLIN ke kontrole infekčního stavu barfovaného psa BARF profil z trusu (salmonely, yersinie, kampylobakterie, listerie, parazité) v pravidelných odstupech, k vyloučení výskytu enteropatogenních původců a parazitů.
Opakujeme a doplňujeme základní prevenci:
Maso pouze hluboce zmražené a skladovat pouze v nádobách k tomu určených
Nepřerušit řetězec chlazení při transportu (teplota vždy < 4°C)
Porce masa nechat rozmrazit v lednici bez obalu, odkapanou vodu znehodnotit
Na přípravu masa v ideálním případě nepoužívat nože s dřevěnou rukojetí; prkénka a nože následně umýt v myčce v programu s nejvyšší teplotou nebo ručně v horké vodě s jarem
Nepozřenou stravu dát zchladit nebo vyhodit
Po každém krmení umýt misku horkou vodou a jarem, mít houbičky na mytí misek pouze pro tyto účely
Nezapomenout si po přípravě a úklidu umýt ruce
Závěrem:
Při dodržení správného postupu je možné a vhodné psa BARFovat vyváženou stravou
Krevní BARF profily nám mohou poskytnout výchozí informace, avšak nejdůležitější pro sestavení vyvážené krmné dávky je její bilancovaný výpočet
BARFování je potenciálním zdrojem infekce bakteriemi, parazity a viry. Hygiena je velmi důležitá, nezaručuje však 100% ochranu před infekcí. 100% kontrola je možná pouze pomocí pravidelného vyšetření trusu profilem BARF ze stolice
Zdroje:
Konečně hezky napsaný ucelený článek. Díky