Jaká plemena jsou nejzdravější a nejschopnější? Jednoznačně ta, které jsou chována na výkon, drsně a bez ohledu na slabé a málo výkonné jedince. Chrti, sáňoví psi, některá lovecká plemena, oproti většině psů chovaných dnes pouze na zajímavý vzhled a schopnost tak maximálně vyskočit na pohovku, se tyto plemena těší pevnějšímu zdraví, větší bystrosti a samostatnosti. A bohužel i tato plemena spějí pomalu, ale jistě tam, kam ostatní plemena.
Kdyby na světě nebyli psi používáni k lovu, nemáme mnoho nádherných plemen, které dnes tak obdivujeme, ačkoliv zároveň lov zatracujeme. Kdyby se na drsném severu piplalo s každým slabším jedincem, nebo štěnětem, tak zřejmě dnes tato plemena ani neexistují. Takže jen díky těmto "drsným a bezcitným" lidem máme ještě pár zdravých plemen psů.
Vše na světě má svou daň, nebo vše má své oběti ...
Asi bychom si měli uvědomit, co je vlastně dobře, tedy z dlouhodobého hlediska. Bezhlavě množit jedince, kteří nemají žádný přínos (zdraví, povahu, inteligenci) s tím, že máme bezmezný soucit, pochopení a empatii pro slabší. A celé další generace tím poškodit, nebo se opravdu zodpovědně zamyslet na delší dobu než jsou dva měsíce?
Takže kdo je vlastně bezcitný? Bezhlavý, případně sentimentální množitel a zastánce toho, že každý tvor má právo na život a na rozmnožování a na ta krásná štěňátka, nebo ten, kdo se pokouší vidět reálně dopady momentálních popudů či záchvatů neracionálních emocí?
A pokud si někdy už nevíte rady, co je dobře a co je špatně (není vždy jednoduché se v tom vyznat), podívejte se do přírody, ta na rozdíl od nás chyby nedělá.
Magda
