top of page

Blog o psech

Vyhledat
  • Obrázek autoraZdeni

Hárání

První cyklus

První hárání (říje) u fen se dostavuje v pubertě mezi 7. až 10. měsícem věku fenky a to u malých a středních plemen. U velkých plemen se hárání může dostavit později, mezi 12. – 18. měsícem. Plemenná příslušnost tu hraje značnou roli.

Celková doba vnějšího projevu hárání se pohybuje v rozmezí mezi 14 – 21 dny. Avšak první hárání se může konat déle a fenka při něm může mnohem více krvácet, stejně tak může být hárání výrazně kratší dobu i se slabším průběhem. V době, kdy fena hárá, může být dost neposlušná, dokonce Vám může i utíkat.

Když mladá fena začne cyklovat, je běžné, že z počátku je cyklus poměrně nepravidelný. K ustálení by mělo dojít zhruba do dvou let. Aktuálně se nepopisuje preference nějakého ročního období a výrazně vyššího výskytu hárání u domácích plemen psů – hárání se tedy dostavuje i v zimě či v létě, k čemuž v přírodě, zpravidla kvůli větším nárokům na péči o potomstvo, nedochází.

Během celého období říje může fena zabřeznout.

Fena v říji zpravidla častěji močí, případně začne značkovat své území malým množstvím moči na různé objekty. Během říje totiž moč obsahuje feromony a hormony, které dávají informaci psům v okolí ohledně fáze jejího cyklu, a že se blíží doba svolnosti k páření.

Samci dokáží detekovat fenu v říji na velké vzdálenosti a mohou doma začít značkovat v pokusech označit si své teritorium.

Průběh cyklu

Začátek období říje je znatelný díky zvětšení přezky (vulva, vnější pohlavní orgán). Tento projev však nemusí být ihned vždy zřejmý (dlouhosrstá plemena atp.). Následně se objeví výtok z pohlavních cest, který v průběhu mění svůj charakter.

Nejprve má výtok průsvitnou až bělavou barvu, posléze je krvavý až zahnědlý. Krvavý výtok se dá zpozorovat až 2. nebo 3. den hárání. V této době je fena pro psy velmi přitažlivá, ale ve většině případů je odmítá.

Díky uvedené velké individualitě jsou vnější příznaky říje, jakožto metoda pro načasování úspěšného krytí, málo spolehlivé. Nejspolehlivější je stanovení data ovulace pomocí odběru krve na hormon progesteron.

Během první fáze hárání feny (1. - 10. den říje) se sliznice dělohy zduřuje a fena začíná krvácet. Vulva feny je tedy výrazně oteklá a zvětšená. Na začátku tohoto období si fena bude intenzivně olizovat pohlavní orgány.

K ovulaci většinou dochází ve chvíli, kdy se mění charakter vaginálního sekretu z hustšího na vodnatější. V tomto období je šance na zabřeznutí nejvyšší a fena je i zpravidla ochotna k páření. Nicméně literatura udává, že přežitelnost spermií v pohlavním aparátu feny je až jeden týden a stále jsou schopny oplodnit vajíčka, tudíž přesná doba oplodnění a následný výpočet data porodu mohou být mírně zavádějící. Navzdory populárnímu názoru může fena zabřeznout i pokud po spáření nedošlo k plnohodnotnému “svázání” se psem.


Sexuální chování feny ke konci cyklu slábne a fena už přestává být pro psy přitažlivá. Na konci říje už je děložní sliznice připravena přijmout oplodněné vajíčko. V případě, že došlo k oplodnění vajíček, pak nastává březost, která zpravidla trvá 58 – 67 dní. Pokud nedošlo k oplodnění vajíčka, přichází následně období, během kterého se děložní sliznice zklidňuje a hárání přechází zpět do klidového stavu.

Říje končí ve chvíli, kdy již nezaznamenáváme žádný výtok z pohlavních cest a vulva se vrátí do normální velikosti.


Frekvence cyklu

Prožívání hárání u fen je individuální a každá fena se jinak chová. Cyklus se opakuje zpravidla jednou za půl roku, na konci zimy nebo začátkem jara a koncem léta nebo začátkem podzimu. U velkých plemen dochází k tomuto cyklu pouze 1x ročně.

Březost (gravidita)

Případná březost trvá přibližně 9 týdnů (63 dnů). Nicméně detekce březosti během prvních tří týdnů není dost dobře možná. Teoreticky velmi zkušený veterinář specializující se na reprodukci, případně zkušený chovatel, je schopen nahmatat gravidní dělohu na fence, která je ochotna uvolnit břicho pro prohmatání zhruba 28-32. den březosti. Nejspolehlivější diagnostika je pomocí ultrasonografického přístroje zhruba po 25. dnu předpokládané březosti. Pokud v této době ultrazvuk neprokáže březost, je doporučitelné zopakovat vyšetření ještě za týden, právě z důvodu delšího přežívání oplodnění schopných spermií v pohlavních cestách, kdy proto k oplození může dojít až o týden později, než je počítáno podle posledního krytí. Ultrazvuk s naprostou jistotou neurčí přesné množství štěňat, nejvyšší šanci pro určení počtu má rentgenologické vyšetření, které lze provést po 6 týdnu březosti, kdy kostry štěňat již začnou kalcifikovat, a proto jsou detekovatelné pomocí rentgenu.

Některé feny často trpí na falešnou březost, kdy mají všechny příznaky březosti. Fenka si tehdy snáší do pelíšku hračky, pokňourává, o hračky starostlivě pečuje a přenáší je jako svoje štěňata a na zahradě nebo i v domě se snaží vyhrabat jámu k porodu. Některé fenky jen kňučí nebo vyjí celou noc, jiné jsou nesnesitelně dotěrné, popř. agresivní nebo uzavřené. Mléčné žlázy se jim nalévají mateřským mlékem, některé fenky si mléko dokonce odsávají a to je stimuluje k další produkci mléka. Při těchto vzniklých problémech se poraďte s veterinářem, v tomto případě existují prášky na odstranění těchto potíží.

Někteří veterinární lékaři si pochvalují podávání homeopatik u falešně březích fen.

Nechtěné nakrytí

Pokud jste byli svědky toho, že došlo u Vaší feny k nechtěnému nakrytí, je vhodné konzultovat s Vaším veterinárním lékařem další postup. Existují hormonální preparáty, které je možné použít, ale nesou s sebou vyšší riziko, že dojde k poškození zdraví feny. Stejně tak ne každé krytí je úspěšné, proto nejrozumněji se jeví varianta vyčkat do 25. dne po nechtěném nakrytí a nechat fenu vyšetřit sonograficky. Jeví-li se sono negativně, je doporučitelné zopakovat vyšetření ještě za týden. Pokud se stane, že je u fenky potvrzena březost, přistoupí se k ukončení březosti. Pokud si majitel přeje zachovat chovnost, jsou podány zmiňované hormonální preparáty, díky kterým fena potratí. Majitel musí fenu důkladně hlídat a sledovat, neboť hrozí riziko rozvoje zánětu dělohy. V případě, že majitel si nepřeje na fence dále chovat, je nejvhodnější volbou pro ukončení březosti kastrace, kde samozřejmě platí, že čím dříve, tím pro fenku lépe.


Kastrace feny

Pokud nechcete chovat štěňata, můžete začít uvažovat i o kastraci. Včasnou kastrací můžete snížit riziko nádorů mléčné žlázy, které jsou u fen s falešnými březostmi poměrně časté.

Zákrok jako prevence vzniku nádorových onemocnění mléčné žlázy podle výzkumů a statistik veterinářů (úplná kastrace s vyjmutím vaječníků) dokazuje, že kastrace provedená před prvním háráním snižuje riziko výskytu nádorů mléčné žlázy až na 0,05%, mezi prvním a druhým háráním na 8% a po třetím hárání na 26%. Později už ale riziko nádorů na mléčné žláze neovlivní vůbec.


V současné době je už překonán ten názor, podle kterého by fenka měla ze zdravotních důvodů mít aspoň jednou za život štěňata. Také se nedoporučuje přerušení těhotenství za pomoci hormonálních injekcí, protože je to pro feny velmi ohrožující situace, v mnoha případech dochází k hnisavým zánětům dělohy a někdy dokonce i k úhynu. Velkou nevýhodou kastrace (u některých fen, především u velkých plemen) je taková, že v pozdějších letech může docházet k úniku moči v důsledku anatomických změn poměrů v malé pánvi nebo hormonálních změn. Toto je pak nutné tlumit doživotním podáváním léků. Tento problém s inkontinencí má po kastraci 5 – 10% fen. Tento údaj se podle jednotlivých výzkumů liší.

Kastrace se rovněž nedoporučuje u fen dominantních, u kterých bylo po kastraci pozorováno zhoršení jejich dominantního chování k ostatním zvířatům.


Musí za svůj život fena hárat nebo zabřeznout?

Je celkem rozšířený mýtus, že by měla každá fena lespoň jednou v životě hárat či mít štěňata před případnou kastrací.

Tyto pověry jsou velmi rozšířené mezi chovatelskou veřejností, avšak průzkumy neprokázaly pro fenu žádné výhody. Naopak rostou zdravotní rizika.

Například se výrazně zvyšuje šance na výskyt rakoviny mléčné žlázy v pozdější dospělosti. Fena může úspěšně zabřeznout již při jejím prvním háráním, což může být v půl roce věku. Dále vzhledem k tomu, že psi neřeší, kdo je jejich partner, může lehce docházet k páření blízkých příbuzných.

Oblíbeným mýtem je také to, že fena po odchování štěňat se stane více kontaktnější a přátelštější. Opět výzkumy neprokázaly markantní změny v chování fen po odchovu štěňat.


Zdroje:

335 zobrazení0 komentářů

Související příspěvky

Zobrazit vše

Comments